Jak se jablko a google pohádaly a rozpoutaly revoluci rozpoutáním války

Bitvy obrů: „Jak se Apple a Google pohádaly“: revoluce, která vedla k válce. .

V ruštině vyšla kniha novináře Freda Vogelsteina „Jak se Apple a Google pohádaly a rozpoutaly válku, rozpoutaly revoluci“ – o mobilní revoluci roku 2000, kdy Apple přišel s iPhonem, Google přišel s Androidem, a potom se svět zbláznil.
„Jak se Apple a Google pohádaly“: revoluce, která vedla k válce

Nyní jsou Apple a Google nepřátelé. A téměř každá významná novinka v technických blozích se nakonec ukáže jako komentář k tomuto nekonečnému sporu. Ještě před pěti až sedmi lety však Apple a Google spolupracovaly tak úzce, že někdy vypadaly jako jedna společnost. V roce 2007, při představení prvního iPhonu, Jobs označil aplikace Google za svou nejdůležitější výhodu. „Poprvé byl internet ve vaší kapse,“ řekl. „A je nemožné myslet na internet, aniž bychom mysleli na Google.“ „Gratuluji, Steve,“ řekl mu Eric Schmidt z pódia. „To bude velmi skvělý produkt!“ Schmidt, tehdejší generální ředitel společnosti Google, seděl v představenstvu společnosti Apple. Zakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin byli přátelé se Stevem Jobsem, tohoto přátelství si nesmírně vážili a nikdy se mu nepodívali do úst. Jobs jim zase natolik důvěřoval, že na nějakou dobu přimhouřil oči nad vývojem Androidu, přímého konkurenta iOS, a nad pokusy Googlu vyrobit vlastní smartphone.
Zdálo se, že společnosti mají příliš odlišné podniky, než aby mohly být soupeři. Jeden vydělává peníze prodejem počítačových zařízení, druhý prodejem reklam ve vyhledávači a odvozených služeb. Naopak, společnosti spolu vypadají dobře. Jeden vytváří vynikající nosič médií (mobilní zařízení a operační systém), druhý jej doplňuje o vynikající aplikace (vyhledávání, mapy, YouTube). Zastřešujícím cílem unie bylo vítězství nad Microsoftem s jeho monopolem na software pro desktopy, kterému se sice zatím moc nedařilo, ale přesto se snažil udělat další Windows pro mobily, plus boj s chaosem mobilních systémů v prvním polovina roku 2000 (od Nokia Symbian dříve něco jako BlackBerry). Po představení prvního iPhonu se mnozí začali domnívat, že se jim nyní ukázal nejen nejlepší telefon na světě, kapesní počítač nebo cokoli jiného. Že čelí nové realitě (na Jobsův popud, pokud si vzpomínáte, říkalo se tomu post-PC éra), kdy je veškerá zábava – web, hry, kino, hudba, knihy – dostupná člověku v jednom jediná krabice a už nebudou žádné noviny, žádné knihy, žádné filmy, dokonce ani televize. A také se zdálo, že tuto krabici bude ovládat pouze Apple.
To, co se stalo potom, Google nazývá zradou, což samozřejmě není tak úplně pravda. Android telefon byl vynalezen souběžně s iPhonem. Tajné oddělení Andyho Rubina, kde na Androidu pracovali, navíc v podstatě konkurovalo nejen Applu, ale i vlastní firmě. Například divize Google Mobile, kde se vyvíjely aplikace pro iPhone, se prakticky proměnila v pobočku Applu: její zaměstnanci věděli o projektu iPhone více než někteří zaměstnanci v samotném Applu – zatímco o dění v sousedních zemích nevěděli téměř nic. oddělení Rubin. Je pochopitelné, že zvěsti o Androidu zanechaly mnohé ve společnosti Google zmatené, ne-li podrážděné. Sám Rubin si po oznámení iPhonu uvědomil, že Apple je o světelné roky před nimi, a tiše se zbláznil zoufalstvím. Když v roce 2008 se svými kamarády ukázal první Android telefon T-Mobile G1, vybavený kromě dotykové obrazovky i fyzickou klávesnicí (ve světě známější jako HTC Dream), kolegové, kteří nosili iPhony, se jim smáli. to mírně. Zdá se, že Androidu v té době věřil málokdo ve firmě.

Mezitím Steve Jobs, který si konečně uvědomil, že jeho přátelé z Googlu se také pokoušejí znovu vynalézt osobní počítač, zavolal Page a Brin s Rubinem a poměrně bez okolků, vyhrožoval žalobou, požadoval, aby bylo z HTC Dream vyloučeno několik funkcí, včetně multi -touch, což jsem si myslel, že to zkopírovali z iOS. Rubin se naštval a řekl, že Jobs zpomaluje inovace. Jobs se rozzuřil a dal jasně najevo, že Rubin je zloděj, a to nejen v technologii: „snaží se ho [Jobse] napodobit v jeho účesu, brýlích a stylu oblékání. Page a Brin, zjevně stále viděli Steva Jobse jako mentora, nakonec vyhověli, což je částečně důvod, proč HTC Dream skončil tak hloupě. Vztahu mezi oběma společnostmi to však nepomohlo. O dva roky později vyšel Android s vícedotykovým ovládáním – Nexus One a Motorola Droid, který se prodával lépe než první iPhone. Apple zažaloval HTC (výrobce Nexus One) a Steve Jobs prohlásil: „Google, ukradl jsi náš iPhone, úplně jsi nás o něj okradl. Tohle je velká krádež. Budu bojovat do posledního dechu, pokud to bude nutné, a utratím všech 40 miliard na bankovním účtu Applu, abych dosáhl spravedlnosti. Zničím Android, protože je to ukradený produkt. Jsem připraven zahájit termonukleární válku. Jsou k smrti vyděšení, protože vědí, že jsou vinni. Kromě vyhledávání jsou všechny ostatní produkty Google – Android, Dokumenty Google – svinstvo.“
Obecně si už asi mnozí uvědomili, že název knihy nelže. Toto je velmi podrobná historie toho, jak se Apple a Google hádaly, proč se Android stal populárnějším než iOS a kam nás zavedla všudypřítomnost chytrých telefonů a tabletů. Další věc je, že když se občas podíváte do novin, váš obraz světa po přečtení pravděpodobně příliš neutrpí; Fred Vogelstein, který stejnou věc recenzoval už sto let v časopise Wired, napsal „The Quarrel“ na základě poznámek a rozhovorů svých i jiných lidí, stejně jako Isaacsonovy kanonické biografie Steva Jobse a nejlepší knihy o Googlu, „In the Plex“ od Stevena Levyho. Obecně lze Vogelsteinův první návrh této knihy pravděpodobně považovat za jeho slavné dlouhé čtení z doby před šesti lety, „Příběh ze zákulisí: Jak iPhone změnil trh mobilních komunikací“. Při sestavování své knihy v loňském roce mluvil s vedlejšími postavami v Apple, Google, mobilních telefonech a dalších společnostech, ale nemluvil s Page, Brinem nebo současným šéfem Applu Timem Cookem. Výsledkem je revize informací a anekdot na toto téma a možná i fascinující příběh o hlavním technologickém dramatu desetiletí – tak fascinující, jak může být příběh o výrobcích elektrospotřebičů. Je tu však jeden bod. Řeč je o prazvláštních elektrospotřebičích, s jejichž pomocí jejich výrobci a internetoví giganti rotující na sousedních drahách jako Amazon, Facebook, Netflix nabídli svým zákazníkům nový způsob života.

Silnou stránkou Vogelsteinovy ​​knihy jsou málo známé detaily o minulých událostech. Podle knihy při představení prvního iPhonu vývojáři Applu sedící v páté řadě nervózně usrkávali whisky ze svých baněk. Telefon ještě není připraven k použití a mají strach, že se něco rozbije. Nějakým zázrakem jde prezentace skvěle
V mnoha ohledech to byl vynález iOS a Android, který vedl k mutaci téměř všech dříve známých způsobů, jak trávit čas kulturně a ne tak kulturně, ať už to byly hry, hudba, čtení, video a tak dále. Přivedl také k životu před deseti lety neslýchaný koncept zábavního ekosystému, který uživatele (miliardy uživatelů) obklopuje všude tam, kde je mobilní zařízení, internet a obchod s aplikacemi, a téměř ho neomezuje ve výběru čas a místo pro všechny tyto radosti. A pokud se někdo někde jinde dokáže přistihnout, jak přemýšlí a rozhořčuje se, jak to, že neexistuje žádná fyzická možnost se té krabice zbavit, stejně jako není možné se odtrhnout od série z „oblaku“ resp. zprávy z Facebooku, pak zde je vaše odpověď a malá útěcha: byly to Apple a Google, kdo se pohádal a poté, co začal válku, zahájil revoluci.

c) materiál z afisha.ru